
Pátý díl KHS, za námět tentokrát děkuji Tokiko-nee ^^
Je možné, že další díl bude dřív než o dalším víkendu, jelikož ho mám asi už do půlky napsaný, jen jsem se lehce sekla.
Snad se i přesto aspoň trochu pobavíte ^^
,,Fajn, tak co teda budeme dělat?"zeptala se znuděným tónem Haruka, sedíc na jedné ze zídek školy a koukajíc dolů na partu ve složení Tokiko, Konoe, Itsuki a Yami. Každý z nich měl totálně odlišný výraz, ale v každém se skrývalo trochu strachu, jelikož si to tu tak nějak vzala Haruka na starost. Haruka si znuděně povzdechla a rozhlédla se po pozemku školy.
,,Hej, Tokiko. Co jsou tam ty dveře?" zeptala se nakonec sestry.
,,Jaké?"nechápavě se otočila Tokiko a spolu zbytek s ní.
,,Tam se nesmí chodit. Vede tam potrubí a tak."poučil je Itsuki a Yami jen souhlasně přikývla.
,,Dobrá, je rozhodnuto."ušklíbla se Haruka, seskočila ze zídky a dřív než stačil někdo něco namítnout táhla Itsukiho směrem k těm dveřím. Trojic zbylých děvčat nad tím pokrčila rameny a vydala se za nimi.
,,Hele, je dokonce otevřeno."řekla nadšeně Haruka a vtáhla Itsukiho za jeho nesouhlasu dovnitř.
,,Haruko… podle mě to přece jen není dobrý nápad."řekla zamyšleně Konoe, stojící pořád před dveřmi.
,,Ale no tak, vy tři padavky pojďte."mávla na ně Haruka a táhla Itsukiho tmavou chodbou k dalším dveřím.
,,Nemůžeme ji nechat samotnou."povzdechla si Tokiko a vydala se za sestrou. Konoe se chvilku zdráhala, ale pak přemluvila Yami a vydaly se také za nimi. Konoe ještě pro jistotu za celou výpravou zavřela co nejtišeji dveře. Všech pět se jich nakonec sešlo u druhých dveří.
,,Já věděla, že půjdete."usmála se spokojeně Haruka a otevřela dveře.
,,Vede to.. dolů?"zeptala se poplašeně Yami, nakukující Haruce přes rameno.
,,To by dávalo smysl. Celý komplex je pod zemí."prohlásil Itsuki, který se konečně vymanil s držení Haruky a zhluboka se nadechl.
,,Fajn, tak jdeme."zavelela Haruka, ale byla jediná kdo schody sešel. Otočila se zpátky na horu s pohledem nechápavého a povzdechla si.
,,Co tam stojíte jak solné sloupy?"
,,Ty, je tam dost šero.A určitě tam v těch uličkách bude i tma. Někde."namítla Tokiko.
,,To šero je v klidu. Při nejhorším mám sebou nějaké sirky."podotkla Haruka a tím tak nějak přesvědčila zbytek aby sešel po vrtkavých schodech až dolů. Všechno proběhlo v klidu, až na poslední sestup Yami-chan, která při každém schodě chytala hysterický záchvat.
,,Fajn, doprava doleva nebo rovně?"zeptala se Haruka výpravy, když došli na první rozcestí.Itsuki si zamyšleně prohlížel trubky a odhadoval od čeho jaká trubka je.
,,Doprava, řekl bych.Tudy teče snad jenom voda."zvolil Itsuki pravděpodobnou nejbezpečnější cestu.
,,Fajn, tak jdeme!"vyšvihla ruku dopředu a cvičeným vojenským krokem se vydala doleva.Všech pět členů výpravy ji zaraženě sledovalo, dokud si Tokiko neodkašlala.
,,Jo, jasně.Dělám si srandu.Zkouším vás, jestli se na vás neprojevila v uzavřených prostorech dezorientace."řekla uraženě Haruka, otočila se na patě a vydala se doprava.
,,Začíná tu být tma."prohlásila potichu Yami a lehce se přitiskla ke Konoe, aby se náhodou od skupiny neztratila.
,,Ještě ne. Až bude úplná tma, použijeme světlo. Máte někdo něco co by se dalo zapálit?"zamyslela se Haruka, při chůzi vpřed.
,,Jo, mám u sebe zapalovač. Není to lepší než sirky?"řekla s úsměvem Tokiko.
,,Na co máš sakra zapalovač?"
,,A na co máš ty sirky?"
,,Ty jedna-…!"
,,Uklidněte se sakra vy dvě, někdo by nás mohl slyšet."stoupnul si mezi ně Itsuki, zažehnajíc další hádku dvojčat.
,,Hele on řekl větu, která měla devět slov."prohlásila nadšeně Haruka a hádka s Tokiko jí už nezajímala.Itsuki na ni hodil otrávený pohled, avšak Haruka k němu přišla zezadu a stáhla mu prsty ústa do úsměvu.
,,Jsi šikovný, Itsuki-kun.Příště dáš o jedno slovo navíc a budeš u deseti.To bude dvojciferná věta. A možná se nakonec naučíš řečnit tak dobře jako já.Budu tvoje učitelka."
,,To snad raději ne."odmítnul ji Itsuki a vymanil se od ní znovu.
,,Fajn, Tokiko.Dej mi to."
,,Počkej mám ti fakt dát do ruky zapalovač?"
,,Něco proti?"
,,Ne, ani ne.."neochotně podala Tokiko Haruce zapalovač, který měla už ani nevěděla odkud.
,,Fajn, tak pojďme."usmála se spokojeně Haruka a vedla skupinu dál.Při dalším rozcestníku se znovu zastavila a tázavě se podívala na Itsukiho.Ten jí pokynul doleva, Haruka se pro tentokrát trefila na první pokus.
,,Lidi, myslím že je tu konec."zarazila se po chvilce chůze a ohmatávala zeď před sebou.Chtěla říct něco dalšího, ale v tu chvíli Yami vylekaně vypískla.
,,Yami? Co se stalo?"všichni se na ni polekaně otočili.
,,Něco se mě dotklo. Něco se mě dotklo."
,,To je v pořádku."objala ji kolem ramen Konoe a snažila se najít na zemi něco, co to mohlo způsobit. Haruka se sklonila k zemi a posvítila si zapalovačem.
,,Hele, je to jen žába."
,,Jen žába?"zeptala se hysterickým hlasem Yami a zaraženě se dívala na slizské stvoření na zemi.
,,Co tady ale dělá žába?"podivila se Haruka, vzala ji do rukou a zapalovač svěřila Itsukimu.Zamyšleně si žábu prohlížela.
,,Můžeme ji vzít ven, co vy na to?"usmála se mile, jak to u ni vyděl každý snad poprvé.Itsukimu dokonce přistála myšlenka, že ta holka má i city.
,,Hej, Itsuki co je to zač?"zeptala se Haruka a žduchla do něj, tlačíc mu žábu do obličeje.
,,Hej, hej..!"vykřikl překvapeně Itsuki a zapalovač upustil.
,,Jak to, že pořád hoří?"
,,Zaseknul se.Řekl bych."
,,Uff, ještě že je tady jen ta voda."
,,Eh…myslel jsem si to."řekl zaraženě Itsuki, jelikož právě poznal trubky s plynem.
,,Plyn.. je hořlavý?"zamyslela se Haruka, ale to už jí Itsuki schytnul za ruku jelikož Tokiko, Konoe a Yami už byly dávno na útěku.
,,Počkat, já ten výbuch chci vidět!"křičela na něj naštvaně Haruka.
,,Neboj, uvidíš ho i z venku."povzdechl si Itsuki a trhnul s ní, aby neodporovala v útěku.Když vyběhli ze dveří, Haruka v rukou stále žábu, cítili v zádech silný tlak.
,,Do prdele."ulevila si Tokiko a zaraženě hleděla na požár.
,,Podpálil jsi to…!"smála se Itsukimu Haruka, vytrhla se mu a pustila žábu na chodník.
,,Jak já? To ty jsi do mě žduchla!"
,,Kecy, kecy."
,,Lidi… problém máme všichni."přerušila je Konoe, poukazujíc na školníka s ředitelem a pár učiteli mířícími k nim. Haruka si ale všímala spolužáků v oknech, kteří se zvědavě koukali ven, co že se to vlastně stalo. Haruka hrdě švihla ruky do vzduchu a vítězně zařvala. Celá okna spolužáků jí zakřičela nadšeně zpět. Mezi nimi v jednom okně stáli i Deidara a Sasori spolu.
,,To je, Yami-chan?"polekal se Sasori, ale Deidara mu položil ruku na rameno, aby ho uklidnil.
,,Buď v klidu, s těmahle se jí snad nic nestane."
,,Kde je sakra ta copatá zač?"
,,Nebudeš tomu věřit, ale je to dvojče Tokiko, Haruka.O dost jsi při té nemoci přišel."
,,Yami se s nimi zapletla?"
,,Jo, a tím pádem jsi se zapletl i ty.Neboj, bývá to sranda."pobaveně se na něj ušklíbnul Deidara.





