close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

KHS - 2.Díl

3. února 2012 v 10:58 | Usagi-chan |  KHS - Díly


Tak druhý díl je tu. Omlouvám se, že je tu tak pozdě, měla jsem teď trochu fofr ^^"
Doufám, že se vám bude líbit. Pokud máte někdo nějaké připomínky k příběhu nebo nějaký nápad na zpestření, klidně pište do komentů. Příští díl očekávejte asi o víkendu příští týden ^^



,,Proč jste mu vyhrožovala, že ho zabijete?"
,,Narazil do mě v obchodě."
,,Slečno, jsem policejní pracovník, berte mě vážně."
,,Já vás sakra beru vážně!"
,,To nemá cenu. Počkáme raději na tu vaší sestru."povzdechl si strážník, který se snažil z Haruky dostat, kdo vlastně je. Neměla u sebe ani občanku, co kdyby to byl nějaký terorista? Terorista co vyhrožuje lidem v obchoďáku, že je zabije.
,,Hej, došla nějaká příbuzná týhletý."vešel do dveří další policista a ukázal na Haruku. Ta na něj vyplázla jazyk a nahodila naštvaný pohled. Policista si nad tím odfrkl a pustil dovnitř Tokiko, ještě ve školní uniformě.
,,Haruko… ty debile, co jsi to sakra udělala?!"byla první Tokičina reakce, když jí chytla za límec probodla jí jedním z nejnaštvanějších pohledů, které její obličej dokázal.
,,Eh… já ti to vysvětlím."začala se vykrucovat Haruka, ale vložil se do toho strážník.
,,Ehm.. slečno…?"odkašlal si a tázavě se na ní podíval.
,,Tokiko Shimizudan."představila se Tokiko a pustila Haruku zpátky na zem.
,,A tohle není žádný terorista, ale moje pitomé dvojče, které si nenosí ani doklady."řekla naštvaně a hodila po Haruku peněženku.
,,Pokud mě omluvíte."řekla Tokiko po chvilce mlčení a vytáhla Haruku z policejní stanice dřív než někdo stihl něco namítnout.
,,Hej, Tokiko. Nemůžu za to. Od kdy je sakra nezákonný někomu vyhrožovat smrtí, když do tebe v obchoďáku vrazí košíkem!"
,,Mám já tohle zapotřebí?"povzdechla si Tokiko, zatočila za roh budovy a nasadila překvapený výraz, který pak přešel do milého úsměvu.
,,Deidara-kun."pozdravila ho lehkou úklonou jak už je tomu v Japonsku zvykem. Haruka jen nechápavě koukala na podivně vypadajícího bloňďáka, který se jí už na první pohled nepozdával. O to ještě víc jí dostalo když objal její sestru kolem ramen a dal jí polibek na čelo.
,,Co to.. kdo to…"nechápavě přelétala pohledem z jednoho na druhého, ale ti už oba byli zabráni do svého rozhovoru vyšlapujíc si cestu zpátky k Tokiko domů. Z nějakého jí neznámého důvodu se rozhodli vzít to přes město. Po pěti minutách v městě se Haruka ztratila.
,,Do prdele… začínám tohle město nesnášet."povzdechla si a začala se prodírat mezi lidmi. Pak někde v dálce zaslechla známý hlas, ale Tokiko to rozhodně nebyla.
,,Konoe!" zvolala nadšeně když si jí všimla stojíc u jedné výlohy s plnou taškou.
,,Haruko?"překvapeně koukala Konoe.
,,Co tady děláš? A sama? To už se tu tolik vyznáš?"
,,Právě, že ne."povzdechla si.
,,A co policejní stanice?"ušklíbla se pobaveně Konoe.
,,Tokiko je strašně ukecaná. No to je jedno, co tady děláš ty?"
,,Jsem tu s Yami-chan."
,,To je nějaká jídlo?"zeptala se Haruka nadšeně, ale to vyšla Yami z obchodu a vystrašeně sledovala Haruku, očividně vyvedená z míry tím, že z ní chce Haruka udělat nějaké jídlo. Dřív než ale stihla utéct jí chytla Konoe kolem ramen a rozhodla se je představit.
,,Tohle je Yami-chan. Yami, to je Haruka."
,,E-eh… tě-tě…" koktala ze sebe Yami, ale její tichý hlásek Haruka bravurně přehlušila.
,,Nejsi jídlo, nezajímáš mě." Nasadila lhostejný výraz, ale pak si všimla zlého výrazu Konoe a omluvně se usmála.
,,Jo, těší mě."podala jí ruku a pak se začala rozhlížet po městě.
,,Neviděli jste Tokiko? Zdrhla mi s nějakým blonďákem."povzdechla si.
,,Hm.. to byl asi Deidara. Ty to ještě nevíš?"potutelně se usmála Konoe a Haruce to v tu chvíli došlo.
,,Chovala se v jeho přítomnosti… divně."
,,Časem to pochopíš."
,,Hej, Konoe zaveď mě domů."
,,Nemám čas, jsem ve městě s Yami, zapomněla jsi?"
,,Tak vem Yami sebou."
,,Nenechám jí jít s tebou, děsíš jí."
,,Ale určitě ne, že ne Yami?"
,,Eh… to…"
,,Vidíš nemá problém, jdeme."vydala se Haruka úplně opačným směrem. Šla tak dlouho až těma dvěma zmizela z dohledu.
,,Nechtěla právě zavést domů?"povzdechla si a usmála se na Yami.
,,Tak jdeme dál, ne?"
,,U-určitě bude v pořádku?"
,,I kdyby ji srazil kamión tak se obávám že skončí se šrámem na obličeji. Je to magor. Očividně ony jsou obě takové."řekla rázně Konoe a Yami se začala potichu smát.

Haruka se asi po dvou minutách cesty zarazila a došlo jí, co se stalo.
,,Sakra..!"kopla do pouliční lampy a vydala se dál.
,,Pitomec Tokiko."povzdechla si a začala bloudit v městě dokolečka.

Itsuki šel tiše domů, v ruce knížku. Normálně by si ho Haruka nevšimla, ale jeho rudé vlasy se nedaly přehlédnout.
,,Hej, Itsuki-kun."zastavila se před ním tak, že mu zatarasila cestu. Itsuki na ní chvíli koukal bez známky nějaké emoce v obličeji a pak dokonce k Haručině překvapení promluvil.
,,Hm?"takže spíše nepromluvil.
,,Ty bez tak ani nevíš kdo jsem. Haruka, nová z tvojí třídy."řekla hrdým tónem černovláska s jedním okem. Itsuki samozřejmě věděl, kdo je zač, ale nehodlal zbytečně mluvit.
,,Itsuki. Vypadáš jako by jsi mě ignoroval."povzdechla si a začala mu mávat rukou před obličejem. U něj to však nevyvolalo žádnou reakci. Haruka si povzdechla a svěsila ramena.
,,Pomůžeš mi aspoň?"vysoukala ze sebe potichu a upřela na něj prosebný pohled.
,,Co chceš?"promluvil nakonec Itsuki potichu, potom co si nějakou dobu zírali do očí. Tedy, v Haručině případě tupě zírali do oči, v Itsukiho případě na sebe koukali bez emocí.
,,Potřebuju odvést domů. Ztratila jsem se."řekla naštvaně Haruka a Itsuki nasadil pohled typu děláš-si-ze-mě-srandu.
,,Myslím to vážně!"vztekala se Haruka a začala dupat do země. Strčila mu před obličej papírek se svým bydlištěm, který ji ještě ráno stihla napsat Tokiko a začala mu ho tlačit na nos.
,,Chci sem, jasné?"řekla Haruka tónem který naznačoval, že nechce slyšet žádné přopmínky. Itsuki si zdrceně povzdechl a mlčky se vydal pryč. Haruka se na něj zaraženě dívala a vydala se za ním, doufajíc že jí vede domů.

Do zmiňovaného bytu se mezitím dostavili Tokiko, Deidara, Konoe a Yami, potom co se náhodou setkali ve městě (náhodou = Tokiko byla schopná vylézt na studnu a na celé náměstí a křičet Haručino jméno, dokud nenašla Konoe s Yami). Touto náhodou se všichni ocitli u Tokiko doma, rozvalení na pohovce.
,,Hej, Tokiko. Proč máš rozházené ty DVDčka? Vždyť si je tak dlouho řadila."podivila se Konoce, která se zase po dlouhé době ocitla v domě své šílené sestřenice.
,,Haruka…" nasadila Tokiko pohled ala vrah, až Yami naskočila husí kůže a trošku se od ní pro jistotu odsunula.
Mezitím přišel do obýváku Deidara s "něčím na zub".
,,Vyznáš se v mojí kuchyni lépe než já."povzdechla si Tokiko a vyhodila si nohy na stůl, zatímco Deidara se posadil vedle ní a dal jí ruku kolem ramen.
,,Hej, Yami. Jak se má Sasori?"pronesl směrem k Yami.
,,Eh… Sa-sasori-kun…"koktala ze sebe celá rudá.
,,Už je mu lépe, brzy se objeví ve škole."dodala a plaše se usmála.
,,Chřipka ho skolila na tejden, jo? Na tom se mi něco nezdá."ušklíbla se Tokiko.
Konoe se celou dobu rozhlížela po bytě a pak nasadila zaražený pohled.
,,Tokiko… kde je Haruka?" podívala se na ní a Tokiko stoupli vlasy úlekem.
,,Sakra, nechali jsme jí ve městě!"zhrozila se.
,,Eh… vadí to moc?"nechápala Yami.
,,Já pro ní znovu k policajtům nejdu."řekla zoufale Tokiko a vyvalila se na zem.
,,Proč já?"povzdechla si a předstírala pláč.
Všichni v místnosti se jejímu chování začali smát, dokud je nepřerušila Konoe.
,,Počkat, tady končí sranda. Znáš jí, Tokiko. Ublíží si a už jí nikdy nenajdeme."povzdechla si.
,,No jo… já vím!"švihala sebou na zemi Tokiko.
,,Neboj… něco vymyslíme."řekl Deidara, který se přestal smát a z kapsy vytáhl mobil, do kterého začal rychle ťukat. Zpráva.
Tokiko poslouchala rytmický zvuk mobilu a přemýšlela nad tím, kde je Haruka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama