Jak napovídá název : Když už je tu ta rubrika, co má sloužit ke sběru mých pitomých keců, tak ať taky plní svůj účel.

Znáte taky takový ten pocit, když máte práce až nad hlavu, slíbíte si že to všechno stihnete a když se do toho pořádně opřete zjistíte, že to nejde? Jestli jo, tak víte jak mi je. Jestli ne, tak buďte rádi a modlete se, ať vás to taky nepotká. Mám takový ten smíšený pocit vzteku a smutku, kdy jedna má část chce začít křičet a proklínat všechno kolem sebe, a ta druhá chce zalézt do kouta a vymazat svou existenci. Člověk je potom podrážděný, nepříjemný na lidi okolo a dokáže se naštvat za sebemenší drobnost. Jo, myslím že jsem skvěle vyjádřila tenhle pitomý stav.
Co s tím? Bylo by fajn, na to znát odpověď. Ono to většinou přejde, že jo. Někdy to trvá déle, někdy méně. Jenže se to na člověku vždycky, aspoň trošku podepíše. A jestli nad tím právě vrtíte hlavou.. Nebojte, časem to zjistíte i vy. Takže jedinou možností nás všech obětí tohohle stavu je dostat se do co největší pohody a hodit všechno za hlavu. Snad se nám půjde do práce s novým dechem o něco lépe. A třeba zaznamenáme i úspěch.
Mám dojem, že to co teď píšu jsou trošku nemysly. Ale i to je jistý smysl odreagování, ne? Asi pomalu začínám chápat, proč si pár let zpátky moje spolužačky vedly deníčky. Je to jako si popovídat s někým, koho zrovna nemáte po ruce. Samozřejmě, každý se odreaguje jinak. Já bych to viděla na horkou vanu, čokoládu, teplé ponožky a oblíbenou knížku. Jenže další problém je, přemoct se k tomu. Člověk má přeci teď nechuť ke všemu a horká vana s čokoládou se můžou jít zahrabat. Chce to asi postupně nakopat se. Myslím, že po napsání těhle řádků je mi zase o něco lépe. Teď třeba nějaké písničky, a pak se možná dostane i na tu knížku.
Samozřejmě, stále existuje druhá možnost, když to neunesete. A to naběhnou hlavou do zdi. Z vlastní zkušenosti vám však můžu říct, že je to k ničemu, akorát to prodlouží vaší depku, přiděláte si zbytečnou bolest a stejně nakonec skončíte na konci, v mém případě u knížky. Pak je tu samozřejmě možnost, že jste masochista a do stěny budete mlátit pořád dokola. Doporučuju zásobu barvy na stěnu a výmluvu pro případné sousedy.
Vzhledem k poslední větě to vypadá, že se zase trošku dostávám do nálady. Asi začnu tuhle rubriku využívat častěji, aby přece jen k něčemu byla. I když takových které jsou tu zatím k ničemu je tu spousta. Ale to je zbytečné odbočení od tématu, na to půjde sepsat úvahu i jindy.
Na závěr můžu prohlásit, že tohle asi nikomu nijak nepomůže, pokud vás to nedonutí spustit si přehrávač nebo sebou rovnou švihnout do té vany. Ale myslete na to, že sprcha je tak fajn. Můžu alespoň hrdě prohlásit, že článek pomohl aspoň mě. Takže pokud nepomohl vám, zkuste taky sepsat takovýhle nějaký blábol. A teď jdu asi přejít k části pouštění písniček.
Končím článek, žijte v míru a přeji vám hodně zravých mrkví,
Usagi-chan ^^





